Registrace vaší postavy - Student akademie

Jméno: Sergej Azimov
Přezdívka: Sea ("Vidět")
Rasa: Nevím, jestli i to vezmete, ale pokud to jde: napůl člověk, napůl démon
Pohlaví: muž
Věk: 16
Magie: oheň
Schopnost: čtení myšlenek
Povaha: Je nevyzpytatelný. Kvůli jeho démonické podstatě ho nemá moc lidí v lásce, což ho nijak netrápí. Neumí se ovládat, a tak snadno podléhá emocím. Nejčastěji je to vztek, který pramení z jeho nenávisti k otci. Často se rozzuří tak, že vzplane, a pak zapomíná, že je také člověk. V záchvatu dokáže i zabít, ale prozatím ho dokážete zklidnit tak, že ho prostě prudce schladíte, Takže hasicí přístroj po ruce...Mezi lidmi se cítí nepříjemně, je tichý, nespolečenský. Sám se cítí nejlépe, neboť si může být jistý tím, že nikoho neupálí. Vyhýbá se jakékoliv společnosti. Ze všeho nejradši čte a skládá verše, ale pozitivní mezi nimi nehledejte. Nenávidí podlézání a protekci, naprosto se mu hnusí i přetvářky.
Příběh: Nikdo neplánoval jeho narození. Jeho matka byla člověk a otec démon. Po otci zdědil temnou magickou sílu. Narodil se v Rusku a do svých 14 let žil v Petrohradě. Vzpomínky na období před 14. narozeninami, jako by měl v mlze. První ostrá vzpomínka je na zimní odpoledne a příjemnou atmosféru v domě s matkou. Celý dne se u něj střídaly návaly horka a záchvaty zimnice. Neudržel to v sobě a vzplanul. Celý dům společně s jeho matkou lehl popelem. Tak ho našel jeden kouzelník a pro dobro všech jej deportoval na akademii. Provázejí ho výčitky svědomí a noční můry. S otcem se nikdy nesetkal, ale nijak po tom ani netouží. Svou matku hluboce miloval a její smrt ho asi nikdy nepřestane mučit.
Obrázek: https://stuffpoint.com/anime-and-manga/image/299046-anime-and-manga-dark-anime-guy.jpg

Jméno: Leilanna Demetria Smothová
Přezdívka: Bílý šíp
Rasa: elf
Pohlaví: žena
Věk: 17 let
Magie: vzduch
Schopnost: léčení
Povaha: Leil se většinou snaží být milá a nápomocná. Když má dobré dny daří se jí to a v špatných dnech moc ne. K hodným stvořením je většinou velmi milá, hlavně k andělům. Naopak nenávidí všechno zlé. Slova jako upír, démon nebo drow říká jen s velkým odporem. Snaží se k nim chovat s respektem. Někdy se pokouší je pochopit, ale to jen málokdy. Miluje přírodu, většinou chodí bosa, aby mohla cítit hlínu pod nohama. Nejradši má ráda bezmračnou noc kdy může pozorovat hvězdy. Její magie vzduch a proto přirozeně miluje vítr. Z ročních období má nejradši zimu. Sama neví proč.
Příběh: Leil se narodila jedné mladičké elfce. Jako malá byla lidmi z vesnice často odstrkovaná, nejen kvůli tomu že byla elfka ale taky proto že je albínka. Jednou když jí bylo pět let našla svoji matku v domě mrtvou. Odcestovala do městského děcáku, kde hodně trpěla kvůli tomu, že nikde nebyl poblíž ani park ani pár stromů. Proto utekla. Jako pětiletá by moc dlouho sama na ulici nepřežila a tak se snažila najít útočiště. Nikdo se jí nechtěl ujmout, pro hodně lidí vypadala divně. Po dvou týdnech byla na pokraji svých sil a navíc se blížila zima. Nakonec se jí ujala banda kočovných elfů. S nimi žila pár let na cestách v maringotce, dokud se neusadili v přírodní rezervaci. Leil chodila do menší školy i s pár dětmi kočovných elfů. Společně je pak učil elfský druid od kterého pochytila hodně kouzel. V dvanácti však jejich poklidnou menší vesničku elfů napadli drowové. Vypálili vesnici, naštěstí se stihli všichni zachránit. Jejich vesnice se zas dala do pohybu. Na každém místě zůstali jen pár dnů a tak bylo čím dál obtížnější se učit. Nakonec Leil jako nejnadanější dítě přihlásili do mage academy.
Vzhled: https://www.imagehosting.cz/?v=lumierenoi.jpg

Jméno:

Aremera
Přezdívka:

krvavá květina
Rasa:

Upír
Pohlaví:

Žena
Věk:

17
Magie:

Země
Schopnost:

čtení myšlenek
Povaha:

Mám ráda společnost ale někdy jsem raději sama. Když už sama jsem tak zpívám písničky nebo je skládám. Jsem odvážná, přátelská, milá a upřímná. Vždy mám u sebe nějakou zbraň, například kudlu. Nekamarádím se z nikým koho jsem zrovna potkala. Musím ho dobře znát. Ráda se naučím něco nového. Mám ráda přírodu a zvířata. Nerada mluvím o budoucnosti a minulosti. Mám ráda červenou barvu a léto.
Příběh:

Narodila jsem se v jedné hodně bohaté rodině. V té době jsem byla običejný člověk. Jednou jak mi byla asi 15 jsem šla do jednoho klubu protože mě tam pozval můj přítel. Chvíli jsme tam spolu tancovali ale potom mě najednou kousl do ramene. Hned co mě pustil jsem omdlela. Když jsem se probudila nebyl tam nikdo. Na podlaze byla trocha krve. Rozběhla jsem se domů. Máma už mě vyhlížela. Když mě uviděla šla do kuchyně. Když jsem byla u dveří zatukala jsem a otevřela dveře. Pak jsem zakřičela "Jsem tady!" Pak jsem šla do jídelny a sedla jsem si ke stolu. Tam už táta čekal na jídlo. Máma vešla do jídelny z jídlem. Dala nám jídlo a sedla si. Já jsem jedla strašně pomalu a přemýšlela jsem co se v tom klubu dělo. "Co se stalo?" Zeptala se mě máma. "Nic." Odpověděla jsem. Když jsem dojedla šla jsem na počítač a snažila jsem se dozvědět co se stalo. Když jsem se to dozvěděla vylekala jsem se. O rok později se rodina dozvěděla co jsem. Máma z toho dostala infarkt. Když ho máma dostala vyskočila jsem z okna a utekla do lesa. Tam jsem rok žila. Když mi bylo 17 dozvěděla jsem se o téhle škole a přihlásila jsem se sem.
Obrázek:

https://fc07.deviantart.net/fs71/f/2012/215/9/f/anime_vampire_by_sysummar09-d59nh99.jpg

Jméno:
Lulu

Přezdívka:
Tajomná tvár

Rasa:
Démon

Pohlaví:
žena

Věk:
18

Magie:
země

Schopnost:
(mali ste tam tri bodky takže som si to domyslela) Psychyka- Lulu vie ovládať psychyku človeka… všetko čo sa vzťahuje k psychyke… myšlienky, pocity atď…

Povaha:
Lulu je dosť samostatný človek. Nemá rada keď na ňu niekto dlho pozerá. Má rada prírodu ale viacej ju bavý mučenie, zabíjanie a veľa iných vecí. Má rada hudbu takže väčšinou jej okolo hlavy chodí veľa piesní. Je dosť náladová. Má rada zbrane. Preto u nej uvidíte aj veľa zbraní. Hlavne dýky, meče a pyštole. Neradila by som sa hrabať v jej veciach. Nikdy neviete či náhodou nema na zemi granát. Najhoršie je keď ste jej spolubývajúca a príde ku vám a opýta sa vás či ste náhodou nevidela jej samopal, granát alebo mínu. Preto jej radšej nedávajú žiadnych spolubývajúcich. Alebo keď niečo hľadá a všetko porozhadzuje a keď vojdete do jej izby neviete na čo stúpite. V spoločnosti je dosť chladná a máločo rozpráva. Nemá kamarátov. Keď je sama je uvolnenejšia a sem tam sa hojdá po stromoch. Keď ju chcete vidieť v dobrej nálade tak ju musíte vidieť samú keď nedáva pozor lebo ak zistí že nieje sama zase sa stane tou chladnou a hnusnou osobou. Vyrástala v lese takže rozumie reči zvierat. No viacej o nej zistíte v hre. Keď sa poriadne nahnevá tak jej skrvavejú oči.

Příběh:
Už od malička som žila v domove. Hneď ako som sa narodila ma dali do decáku. Najprv som nemala žiadnu mienku o detskom domove pokial soom sa nenaučila chodiť. Keď som sa naučila chodiť detský domov sa stal peklom. Bola som šikanovaná. Nemala som žiadnych kamarátov a aj vychovávateľky ma nenávideli. Nevedela som prečo. Mala som rýchlejšie myslenie než obyčajný ľudia. Začala som cvičiť a makať na sebe aby som sa stala silnejšiou. Keď som mala 5 rokov v tedy som sa dostala preč od toho pekla. Stalo sa to jednu noc. Ako každý deň šikanovali ma. Nakoniec som dostala také nervy že som sa prestala ovládať a všetkých som pozabíjala. Utiekla som potom preč. Neďaleko bol les. Tam so sa schovávala. Nakoniec sa les stal mojím domovom. Ku každému koho som v lese stretla som bola zlá, hnusná a odporná. Len keď som bola sama som sa správala milo a usmievavo. Pomaly som začala rozumieť zvieratám. Naučila som sa ako vyrobiť zbrane, ako loviť a hlavne ako prežiť. Keď som mala 10 rokov zistila som že viem ovládať element zeme a psychiku. Išla som nakoniec do sveta. Raz som došla do jednej dediny. Tam bola jedna žena. Cítila moju temnú auru. Povedala mi že som démon. Ponúkla mi domov a učila ma. Brala som ju ako moju rodinu vedela o mne všetko. Zistila som že aj ona je démon. Jedného dňa ale zomrela. Bolo mi za ňou smutno. Zistila som že mi zanechala veľa peňazí a tiež aj zbrane. Dokonca mi dali aj papierik kde bolo napísané: Milá Lulu keď toto čítaš som určite mŕtva. Zanechala som ti peniaze a zbrane. Teraz musíš ísť do Mage-Academy. Držím ti palce... To tam bolo napísane. Počúvla som jej želanie. Došla som do Mage-Academy.

Obrázek:
https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSzBR4sazhv6_Y4y2IiQNpT82oi_dRV5CxfJ7a4aLO4fnsPvk43
keď má rovné vlasy
https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTFD2WRNGnjpPHfTq59364LtEfL5k_W_5TiybNStaxE6xXy5Zij

Jméno: Sarah Prim Gill (jméno Sarah drží v tajnosti)

Rasa: elf

Pohlaví: žena

Věk:16 let

Magie: země, voda

Povaha:Prim je tichá a milá osoba. Nedokáže se s někým hádat a přít se. Není moc odvážná a sebevědomá. Nemá ráda lidi, kteří si hrají na něco, co nejsou a vytahují se. Prim je upřímná stydlivá elfka, která miluje ticho, klid a slunce. Nemá moc přátel, protože nemá odvahu říci ahoj neznámému člověku. A taky nedůvěřuje nikomu, než dobrým přátelům a blízké rodině. Nemá ráda když je, jak říká ona, zatlačována do země. Sice je radši neviděna, ale to, aby si ji někdo nevážil, to také nechce. Sama je pracovitá a spolehlivá. Někdy však je až příliš stydlivá a nedochvilná. Nepředstaví si svět bez přátel, protože kdyby nebyli její přátelé, nikdy by nedokázala najít v sobě špetku odvahy. Někdy zase se utrhne jak ze řetězu, hlavně když má špatnou náladu, a na všechny je okolo sebe nepříjemná a zlá. Snad nikdy nekřičela a nehulákala. Skoro vždycky mluví, jakoby šeptem. Není společenská, radši běhá po loukách a lesích a je v kontaktu s přírodou. Ze zvířat má nejraději roztomilé zelené housenky. Není typ vůdcovský nebo organizační. Spíš na zvířata a rostliny. Nemá ráda, když ji někdo vidí jak brečí. Ale Prim je dost ubrečená. Má taky ráda tajemství a záhady. Nerada se chlubí a vytahuje, ikdyž ji přátelé říkají, že má vysoké IQ. Nesnáší když někomu něco musí vysvětlovat, protože jí to prostě nejde. Kdyby měla krunýř, tak by zalezla, a tam by byla až do smrti. Stejně jako straky, tak i Prim má ráda blyštivé předměty. Nejraději leží na zelené trávě a dívá se do oblak.

Příběh: Když se narodila Prim, zima už nebyla tak krutá a slunce už nabíralo na síle. Měla o rok staršího bratra Digoa a o půl roku mladší sestry Rarity a Flox. Matka dala malému, dítěti jméno Prim, po její mamce. Elfátko bylo slabé a nemělo moc nadějí, že přežije. Ale malá Prim to přežila. Ve městě se k ní nechovali zrovna hezky, hlavně protože byla jiná. Celé město, byli lidé. Prim byla jako jedíná elfka. Sourozenci se za ni styděli. Ale Prim byla naprosto milá, přátelská a nepůsobila ve městě problémy. Taky její element moc nepřispěl na její oblíbenost. Všichni ve městě nepodporovali čáry a kouzla. Nadešel čas, aby všechny vlčata páru Bety Leana a Chantaie je šli za Alfou který jim přidělil druhé jméno. Vlčata se vrátili až večer. Digo s Rarity a Flox běželi jako o závod, jenom šla za nimi se sklopenou hlavou a smutným výrazem. Když se jich rodiče zeptali, co dostali za druhé jména začal první Digo : ,,Vznešený válečník.“ A napřímil se jako sloup. ,,Ostří krásy“ řekla Rarity a bylo na ni vidět, že je na sebe pyšná. ,,Minulost boje“ povídá Flox a vypnula hruď. Všichni se vytahovali a chlubily. Prim ještě víc posmutněla. ,,A co ty zlatíčko?“ zeptala se máma. Prim se na ni podívala vyčítavým pohledem a pak smutně prohlásila : ,,Jemná příroda“ a zase sklopila hlavu. Potom všichni odešli do své postele a usnuli. Rodiče přemítali, proč Prim nedal jméno po boji. Všichni měli druhé jméno po nějaké zbrani, či boji. Druhé jméno Prim ještě více odcizilo. Nikdo ve městě k ní nepromluvil a nepřibližoval se k ní. Takhle to snášela celé dva roky, když pořád chodila po lesích. Chodila stále častěji až se jednou domů nevrátila. Ostatní byli rádi, že odešla, ale pro rodinu to byla rána jako z děla. Utíkala dlouho, nezastavovala se Musím běžet dál opakovala si pro sebe sice jsem jiná než oni, ale co jsem udělala? Vždyť nezáleží na tom jakčlověk vypadá ale jak myslí Zasténala si v duchu. Myšlenky pryč soucit taky. Už si neříkala Jemná příroda a taky to jménu nikomu ho neřekla.Byla na pokraji smrti. Pokud nepotkala Glow. Staly se z nich nerozlučné kamarádky, ale i čas si najde svou dobu. Glow musela odejít do svého města a tak Prim bloudila pořád sama. Její zelené oči nezachytily nic než jen stromy, oblohu, trávu. Až jednou došla k okraji propasti ale nebyla to propast, bylo to údolí kde se rozkládala škola. Běžela rychle dolů. Byla štěstím bez sebe. Byla to škola mage academy.

Obrázek: https://th06.deviantart.net/fs71/PRE/i/2011/250/c/9/elf_by_asuka111-d497jel.jpg

Jméno: Sabrina Spellman

Přezdívka: Vzdušná neviditelnost

Rasa: člověk, napolo čarodějka

Pohlaví: žena

Věk: 17 let

Magie: Vzduch

Schopnost: Neviditelnost

Povaha: Jsem přátelská, ale pár nepřátel už taky mám. Snažím se s každým vycházet. Nemám ráda, když mě někdo pomlouvá. Jsem ráda sama - samota mi nevadí. Někteří normální lidé ani neví, že jsem napolo čarodějka, což je dobře. Mám ráda procházky při zapadajícím slunci. Ve volném čase dělám cokoliv: někdy si čtu, jen tak se procházím a tak podobně - hlavně nezkáču z okna.

Příběh: Moje matka je normální člověk a otec čaroděj. Proto jsem i já napolo čarodějka. Protože moje matka porodila čarodějku, nikdy jsme si nemohly pohlédnout do očí, otec je pořád pryč a tak jsem vyrůstala u svých dvou tet. Prožívala jsem normální život jako každý jiný. Nikdy mě nenapadlo, co ve mě je. Když mi bylo šestnáct, dozvěděla jsem se, že jsem čarodějka a tak jsem se učila trochu čarovat, ale moc mi to nešlo: Tety mi řekly, že mám proměnit pomeranč v jablko a tak jsem to zkusila. Připadalo mi to docela lehké, ale místo toho se z pomeranče stal ananas. Po asi dvacátém třetím pokusu se mi to konečně povedlo. Nakonec jsem se naučila i nějaká další kouzla, ale jak jsem zjistila, tohle na čarodějku rozhodně nestačí. Tak mě teda tety poslaly na Magickou akademii, abych se to naučila.

Obrázek: https://media.televize.cz/film/ybila90jrcbi.jpg

Jméno:
Liadel
Přezdívka:
Věčný Stín
Rasa:
Démon
Pohlaví:
žena
Věk:
17 let
Magie:
Krev
Schopnost:
Neviditelnost
Povaha:
Je to klidná osoba, co se ráda toulá nocí. Je to také pokušitelka a zkouší, jak její protivník má silné nervy. Je velmi odvážná a jde do všeho. Někdy i pomůže, ale většinou dělá naschvály. Miluje nebe, zatmění, hvězdy a bájné tvory. Západy taky nejsou zlé. Má ráda procházky kolem vody, i těžký sprint do prudkého kopce. Občas je velmi nevyzpytatelná. Nikdy u ní nevíte, co udělá. Teda pokud neumíte číst v mysli. Někdy dokáže její mysl vymyslet dokonalé věci, někdy se jí ovšem opona zatáhne a mysl zamkne. Ráda lže, je v tom velice dobrá. Je velice náročné s ní komunikovat. Dokáže lhát i celý život, ale vy to nepoznáte, dokud vám to neřekne. Nerada se hádá, a když už, udržuje čistou mysl, je klidná a ovládá se. Je to pro ni velice důležité. Nechce dělat scény. Poslední dobou však je to těžší a těžší. Ztrácí sebekontrolu, a i kravina ji dokáže pěkně napudit. Je chladná, a nebezpečná.
Příběh:
Moji rodiče už od začátku tvrdili, že jsem totálně k ničemu. Věřila jsem jim to a věřím. No, jednou jsem se pekelně naštvala, bylo to v době, kdy jsem ještě netušila, že mají pravdu, a otce proklela. Samozřejmě se mu nic nestalo, což mě ještě více naštvalo, tak jsem došla za ním do kuchyně a řekla otci, že mým největším přáním kdy bylo a bude, aby mu prasklo srdce, a krev pocákala celou místnost, nešlo to umýt, abych měla památku na svého milujícího otce. Trošku mi to ujelo a stalo se. Matka mě málem zabilo, pár jizev mi zůstalo do dnes, poslala mě na psychiatrii. Chudák psycholog, nic neudělal, a pěkně to slízl. Skončil v nemocnici s infarktem a my platily odškodné. matka řekla, že musím jít na školu, neboli na akademii kouzel, abych se naučila ovládat. Poté se mě ujala teta, kdo by myslel, že matku někdo neviditelný zezadu uškrtí. Teta dopadlo dobře, jen natřikrát zlomená noha a otřes mozku. Pád ze schodů byl nejlepší volbou. No, pak už jsem uznala, že sebeovládání by neškodilo, a tak jsem zkončila tady.
Obrázek:
https://files.kobal.webnode.cz/system_preview_detail_200000219-8c6048d5b6/Vanth.jpg

Jméno: Miriam de Sierran

Přezdívka: Světlá temnota

Rasa: Upír

Pohlaví: Žena

Věk: 19 let

Magie: Temnota

Schopnost: Neviditelnost


Povaha: Hrát si s Miriam by se nevyplatilo. Neváhá někoho zabít. Znepřátelit si tuto lstivou mrchu je jako se upsat smrti. Miriam je opak dobra, ona je zlo, čirá temnota, celá její rodina byla, je a bude provázená temnotou. Miluje chladné noci a průzkum nových míst, prostě miluje dobrodružství. Je tvrdohlavá a často vyvolává hádky. Z celého srdce nesnáší démony (pokud by se v jejím zorném poli objevil démon, neváhá a jde mu po krku a prahne po jeho smrti). Pokud si někoho začne Miriam vážit, je přátelská a ochotná. Jestli se Miriam zaplete do boje, začne hra na život a na smrt, a nikdy nebude šetřit.

Minulost: Někdo řiká že každý upír byl jednou člověk. Děti Maliky de Sierran a Lattera de Sierran byli od narození upíři - od Daisy až po Michelle. Rodina de Sierranů byla velká a furt se rozrůstala, většinou se děti rodily jako dvojčata. V přìpadě Jacka a Willa to tak nebylo, jinak ostatní byli dvojčata, i Miriam měla svoje dvojče - Lestata.
Pokud se měl klan rozbít, tak jenom že by jim vypálily dům. A to napadlo démony. Jedné noci zapálily dům. Všichni se rozutekly do všech stran. Miriam běžela pryč se svou sestrou Lyzz. Společně doběhly sem a Miriam začala chodit na magickou školu.

Obrázek: https://www.myemospace.com/images/Emo-girl-anime-2.jpg

Jméno: Beatric Mourne

Přezdívka: Rudý mráz

Rasa: člověk

Pohlaví: dívka

Věk: 17

Magie: led

Schopnost: čtení myšlenek

Povaha: Je milá, laskavá, roztomilá a hezká. často se na všechny usmívá a má věčně dobrou náladu. Ale je taky dost nesmělá a opatrná. Taky dost naivní. Má ráda kouzlení a je ráda za to že je čarodějkou. Snaží si všude hledat kamarády a nechce si dělat nepřátele. hezky zpívá a ráda maluje. Taky se ráda jen tak prochází přírodou a miluje zvířata. Naopak nemá ráda déšť a boji se bouřek. Nedělá si o nikom předsudky a nezáleží jí co je ten druhý za rasu. důležitý je spíš jak se ten druhý chová než jaký je jeho původ.

Příběh: Její mamka byla čarodějka a díky tomu je Bea taky. Už od malička ukazovala stopy kouzleni. Beatričina rodina byla trochu obyčejná, ale jí to nevadilo. Měla mladšího brášku a měla ho ráda. Ale pak jí otec zemřel na nějakou nemoc a mamka se z toho zhroutila. Bea se sama starala osvého brášku, ale moc to nezvladala. nakonec se o ně postarala jejich teta a poslala Beu na magickou akademii aby se vyučila na čarodějku.

Obrázek: https://img-cache.cdn.gaiaonline.com/a51502e82b60d992622dced265ae6489/https://i637.photobucket.com/albums/uu100/dafemads/anime%20manga%20cartoon%20etc/BlueMage-1.jpg